19—35mm: O zrodu zlínských filmových ateliérů – II.

Filmařské trio Hackenschmied – Kolda – Klos se po svém nástupu do služeb Baťova koncernu s vehemencí sobě vlastní vrhlo do práce. Získávalo nové profesionální zkušenosti studijními cestami po světě, např. v Sovětském svazu navštívili filmový festival, zatímco ve Spojených státech absolvovali prohlídku hollywoodských ateliérů (setkali se i s Waltem Disneyem) a nakoupili nejnovější filmovou techniku, zvukovou aparaturu a osvětlovací tělesa.

Mezi jimi natočenými filmy tehdy převládala reklama. Hned po svém příchodu vytvořili mladí tvůrci několik jedinečných filmů, jimiž se výrazně odlišili od soudobé reklamní produkce. K mimořádným lze zařadit snímek Střevíček, (podle titulků) „obuvnickou poemu o ženských nohou“, první ze snímků nad rámec formálních povinností zlínských filmařů, v němž si zahrál i majitel a ředitel koncernu Jan Antonín Baťa. Obrazové vyprávění o výrobě obuvi doplnila hudba z pera Bohuslava Martinů, přítele Ladislava Koldy. Do zbudování vlastního filmového studia byly reklamy, pokud si to okolnosti vyžadovaly, nadále natáčeny v barrandovských ateliérech.

Rozhodnutí o stavbě vlastního filmového ateliéru padlo někdy v lednu 1935. 28. srpna 1935 adresovala a.s. Baťa Okresnímu soudu v Holešově žádost o schválení a vydání stavebního povolení ke stavbě filmového ateliéru na parcele č. 1168/1 v katastru obce Kudlov. Úřad v reakci na tuto žádost ustanovil komisionální jednání 30. září. Mezitím 13. září 1935 a.s. Baťa oznámila Obecnímu úřadu Kudlov, že podává okresnímu úřadu v Holešově žádost o povolení ke stavbě ateliéru. Místní šetření stanovilo celkem 15 podmínek, které musely být při stavbě ateliéru splněny. Tyto podmínky se převážně týkaly železobetonových konstrukcí, úprav vnitřních dispozic, protipožárních a evakuačních opatření. Na základě provedených opatření bylo možno požádat o kolaudaci. Není bez zajímavosti, že cena komisionálního jednání činila 423,20 Kč a tato dávka za úřední úkon musela být uhrazena složenkou do 14 dní. 30. září 1935 byla stavba ateliéru povolena výměrem okresního úřadu v Holešově.

Ateliér byl postaven za 9 měsíců včetně části řemeslných prací. 8. května 1936 tisk informoval o stěhování zlínských filmařů do nového ateliéru. 5. června 1936 byla podána žádost o kolaudaci ateliéru. 25. června 1936 tisk poprvé jmenovitě referoval o zlínských filmařích (Kolda, Hackenschmied). V srpnu 1936 byly dokončeny všechny práce na vnitřním vybavení ateliéru a čekalo se na přivezení zvukové aparatury Berndt-Maurer, členové filmového oddělení mezitím pracovali na detailní organizaci provozu ateliéru. 2. září 1936 bylo uděleno povolení k užívání filmového ateliéru. V říjnu 1936 byla do provozu uvedena zvuková aparatura. V listopadu 1936 byl ve Filmovém ateliéru Baťa o rozměrech 12,5 x 18 x 12 m dokončen první vlastní zvukový film, reklama Podzimní rozmary na baťovskou obuv. 29. prosince 1936 bylo uděleno povolení k užívání sousedního objektu měnící stanice.

V přilehlé čtyřpatrové budově našla zázemí administrativa, dílny a laboratoře s technologií na zpracování 35 mm i 16 mm filmu. Jak vypadalo původní zázemí ateliéru po jednotlivých patrech?

Suterén (dnešní 1. NP)
Sklady uhlí a chemikálií, kotelna, místnosti pro teplovzdušný agregát, navíjení filmu, ruční vyvolávání negativů a míchání vývojky, sušárna, temná komora.

Přízemí (2. NP)
Vjezd pro auto, izolační spojovací chodba, temná komora, manipulační prostor, hala, zázemí pro administrativu.

1. patro (3. NP)
Místnosti pro herečky, herce, ženský kompars, mužský kompars, kabina, předváděcí místnost, toalety, chodba.

2. patro (4. NP)
Dílna, archiv, zpracování negativu, lepírna a střižny, zpracování positivu, kopírna.

Do začátku druhé světové války pracovalo v ateliéru a jeho zázemí ve stálém pracovním poměru cca 20 zaměstnanců. Za války se jejich počet zdesetinásobil. Do zahájení provozu dalších objektů v ateliérech na začátku 50. let zde pracovalo zhruba bezmála 300 osob. Za 80 let existence budovami prošlo na 700 lidí.

Historicky měly budovy celkem deset majitelů.

 

pokračování příště…

 

Text:
Jiří Madzia – Filmový uzel Zlín

Článek je součástí blogu 19—35mm zlínského filmu z historie Filmového uzlu a zlínského filmu.

Řekněte o tom svým přátelům:
  • 28
  •  
  •  
  •  
  •