19—35mm: Jak zlínští filmaři natáčeli Poslední léto Tomáše Garriqua Masaryka

Před 80 lety zemřel Tomáš Garrique Masaryk. Věděli jste, že na sklonku jeho života s ním trávili čas také filmaři ze Zlína? Zajímavosti o filmu a samotném natáčení sepsal náš kolega z Filmového uzlu Jiří Madzia.

7. března 1937 slavil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk 87. narozeniny. Zlínští filmaři, kteří byli v Lánech slavnosti přítomni s kamerami, si uvědomili, že prezident stojí na konci života. Rozhodli se proto natočit jeho portrét. Snímek byl během letních měsíců na lánském zámku rozpracován pod pracovním názvem Pokojné léto nebo také Podzim presidenta.

Rodinnou narozeninovou slavnost ve filmu doplnil pohled do prezidentovy pracovny, záběry z vyjížďky TGM s jeho vnuky, z rozhovoru s vesnickými dětmi, návratu do zámku a legionáře salutující v bráně či tajemníka čtoucího novinové zprávy. To vše bylo proloženo záběry architektury zámku a života v oboře. Jednoduchý a jímavý film tím dostal volnost a důstojnost. TGM však mezitím zemřel, což znamenalo novou redakci materiálu a dotočení některých záběrů, zejména první reakce občanů na zprávu o smrti TGM, dotáčky statických symbolů, a také změnu názvu na Poslední léto. Epilog vyjadřující prezidentův odchod zastupují symboly (kalendář, busta prezidenta, vichřice ohýbající stromy, opuštěný stroj v poli, podzimní krajina).

Největší autorský podíl na snímku měl jako režisér a kameraman Jaroslav Novotný, jenž zde zastupoval i producenta, Dorost Čs. červeného kříže, jehož tehdejší předsedkyní byla dcera TGM Alice Masaryková. Na výrobě filmu se dále podílel kameraman a střihač Alexandr Hackenschmied, a fotograf Jan Lukas. Scénář připravoval Elmar Klos, hudbu složil a nahrál František Škvor s orchestrem Národního divadla v Praze.

Ve složitých podmínkách té doby vznikl výtvarně a historicky cenný, působivý dokumentární film, zachycující zakladatele Československé republiky v posledním půlroce jeho života. Film byl vydán v několika verzích, pro rodinu a pro veřejnost, v jiném sestřihu rozšířený o reportáž z pohřbu vyšel jako snímek pro školy pod názvem T. G. Masaryk.

Úspěch tohoto dokumentu podnítil zlínské filmaře k natáčení dalších portrétů význačných osob politického života.

Jiří Madzia, Filmový uzel Zlín
Foto: Zakladatel zlínských filmových ateliérů Jan Antonín Baťa s TGM.

19—35mm zlínského filmu
Tento článek je součástí nového blogu z historie Filmového uzlu, zlínského filmu a kudlovských ateliérů.